občan Jakub Kříž na Blog.cz

Moc práce, moc koníčků, takže dva dny proprocházkované v Jizerkách bylo ideální odreagování, akorát bylo pod mrakem a v Jizerské monokultůře se tak těžko fotilo něco zajímavého, tak alespoň ještě dodávám vrcholové foto z víkendu. Renu tam neškrtím, jen jistím, lezení po skalách jí moc nejde.

Martě Jandové blond paruka slušela a plně jí chápu, také čas od času
neodolám a jednu ze své sbírky paruk opráším, viz galerie.
Ale sklamala mě potvůrka, nejenom mě, ale i ostatní, mohlo to být odvážnější, kohout
na hlavě či účes ve stylu Leningradští kovbojové.

Co se mě na Martě líbí? Jiskry v očku, že má štíhlou nožku a dmoucí hruď, netřeba
komentovat, to je jak chválit jezero, jak je krásně mokré. Ovšem udělat z tvrdé němčiny tak barvitý jazyk, to je um, Marlene Dietrich hadr.
A hlavně, jak, díky Martě, rozvíjím svou osobnost, učím se nové, nepoznané, blogovat, psát básničky.

Po pár dnech mimo internet, kdy jsem se loučil s podzimem zde překladám svou první báseň v životě, kterou budou číst ještě naše vnoučta našich vnoučat, ve škole, jak z klipu Träumst Du. :)

Dobrá budu básník, ultraromatický snílek
přesně tak jak jsi potvůrko chtěla
Pošlu Ti majlem foto květů kopretinek
budu nakrátko Tvůj čmelák a ty moje včela

Drze kličkuji perem po papíře
Jehla obcuje s deskou a ty mi prozpěvuješ
Měli by mě prohlásit za kacíře
stejně jako Tebe, že všem ženám dominuješ.

Květinko ocelová
Tvůj zpěv srdci lahodí
Jedna chvíle zemře
druhá se po ní narodí

Jak tě mám pojmenovat?
Ty neznáš mě
a já tebe také nemohu znát
Však společný máme svět i co je vně!

O sobě: Zdravím, jmenuji se Jakub a jsem pozitivní člověk, který ví, co chce. Mám rád spostu věcí, ale nejraději cestuji a fotím na analogové zrcadlovky a středoformáty. Mám rád hudbu, přírodu, zvířata, kulturu a hlavně smích.

Proč já: Marta se mi líbí jako ženká, která také ví co chce a umí toho dosáhnout. Mám rád její hlas a gesta. Líbí se mi, že umí být rázná, ale na druhou stranu lidská a citlivá.